Obsah tabule č.3

Hamry 

jsou místním názvem části osady Borovec, která byla politicky přičleněna ke Štěpánovu nad Svratkou r. 1850 a hospodářsky r. 1921. Jedná se o roztroušené domy po obou stranách řeky Svratky. Název osada dostala podle hamru, kde se vyrábělo železo. V hamrech se zpracovávala železná ruda přímo na kujný kov, jedná se o přímou výrobu železa. Vodní síla se využívala pro pohon dmýchacích měchů. Hlavními produkty bylo zemědělské a domácí nářadí, proto byl nazýván hamrem "kosařským".

Později zde pracovaly kujnící výhně a koncem 19. století i slévárna s kuplovnou k tavení šedé litiny. Ještě těsně před první světovou válkou, v roce 1914, je hutní závod v Borovci inzerován tehdejším majitelem hrabětem Vladimírem Mitrovským jako podnik v provozu.

První písemná zmínka o Borovci jako osadě se objevuje v roce 1358 kdy je uváděn jako Porowecz.

Připomínkou hamru je říční jez, opuštěný vodní náhon, kamenným mostkem překlenutý odpadní kanál a podle místní tradice dva dosud stojící hamerské domky.

U Hamru v roce 1936 stávala první sauna v republice.

Biozahrada

 V biozahradě se cítí dobře nejen člověk , ale i rostliny a živočichové. Je několik vážných důvodů  proč nepoužívat na zahradě chemii:

Minerální a syntetická hnojiva

- snižují biologickou aktivitu půdy (nepříznivě působí na mikroorganismy, snižuje se obsah humusu)

- přebytek živin, především sloučenin dusíku, způsobuje bujný růst rostlin a jejich pletiva nemají čas dostatečně dozrát, rostliny jsou snadněji napadány škůdci a chorobami

- zhoršuje se chuť zeleniny, obsahuje méně aromatických látek

- snižuje se trvanlivost, plodiny obsahují méně sušiny

- na lehčích půdách dochází k vymývání živin, dochází ke zvyšování obsahu dusičnanů ve studních a eutrofizaci vod (znečišťování především fosforečnany, dochází k přemnožování vodních rostlin a řas)

Pesticidy

- fungicidy poškozují půdní mikroflóru (symbiotické houby žijící na kořenech rostlin)

- insekticidy a akaricidy ničí i některé užitečné druhy hmyzu a členovce žijící v půdě, bez těchto drobných pomocníků se však ekologický zahradník neobejde

- herbicidy mimo plevelů ničí i bakterie, řasy a všechny ostatní mikroorganismy v půdě, právě ony však zvyšují půdní úrodnost        

Hnojení v biozahradě

Znamená oživení půdy, zvýšení podílu humusu. Humusem rozumíme organické látky, které jsou částečně nebo zcela přeměněné na komplexní org. sloučeniny. Přeměnu zajišťují půdní organismy, zejména žížaly.

Význam humusu:

- zásobárna živin pro rostliny

- tmelí půdní drobty

- zvyšuje půdní propustnost a zároveň udržuje v půdě vláhu

- tlumí náhlé změny v půdě, zvyšuje její stabilitu

Oživení půdy dosáhneme používáním kompostu, kompostovat můžeme téměř všechen organický materiál ze zahrady a domácnosti. Nekompostujeme rostliny ošetřené pesticidy, tuje,vratič a pelyněk (brzdí mikrobiální rozklad), popel z uhlí. Tuhé materiály drtíme (větve, skořápky vajíček a ořechů). Slupky z citrusů a vytrvalé plevele je dobré před kompostováním nechat zkvasit ve vodě.

Podmínky kompostování:

- dostatečná vlhkost (ale nepřemáčet)

- vzduch (přehazujeme a překopáváme)

- kombinace materiálů, příměs zeminy nebo starého kompostu rychleji nastartuje rozklad

- tma a teplo rozklad urychlí (zakrýváme)   

     Čím rozmanitější je ekosystém, tím je stabilnější jeho rovnováha. Čím pestřejší bude složení pěstovaných rostlin, tím přilákáme na zahradu více živočichů. Další podmínkou je vytvoření různých biotopů, zimovišť a skrýší.

Někteří naši pomocníci:

Pestřenky, slunéčka, zlatoočka, škvoři, střevlíci, žáby, slepýši, ještěrky, krtci, rejsci, ježci, zpěvní ptáci...

Kvíz č.3: 

Poznáte tyto naše pomocníky?

Užitečný tvor, který zkonzumuje velké množství hmyzu, může mít několik odstínů barev, za očima má umístěny jedové žlázy

Jeden z nejlepších pomocníků na zahradách. B létě se živí hmyzem, v zimě kořeny