Obsah tabule č.7

BRŤOVÍ

Brťoví je malá ves, leží v Nedvědické vrchovině, tvořící jihovýchodní část Hornosvratecké vrchoviny. Leží v závěru kotliny pod prameništěm potoka. Z každého místa v okolí se naskytují překrásné výhledy do krajiny. •Název vsi Brťoví je odvozen od původního zaměstnání jejího obyvatelstva, které se zabývalo včelařstvím. Ves je slovanského založení a vznikla patrně koncem 12. nebo začátkem 13. století kolonizací zemanskou rodinou z blízké Olešnice. První písemná zpráva o Brťoví pochází z roku 1349. V Zemských deskách brněnských je zápis o prodeji majetku v Brťoví (uváděno jako Byrczowie ) malým zemanem Mikulášem, řečeným Strniště.

Rozkvetlé louky na kopcích mezi Švařcem a Brťovím jsou rájem pro včely.

BRTNICTVÍ

Brtnictví je způsob včelaření, který přišel na naše území s příchodem Slovanů v 5. - 6. století. Jednalo se o samostatný způsob opatrování včel žijících v dutinách živých stromů. Brtníci sídlili společně v celých osadách v blízkosti lesů. Jeden brtník byl schopen obstarat až 70 brtí. Z jedné brtě bylo možno získat 40 - 65 kg medu. V dřívějších dobách byl vosk a med strategickou surovinou pod kontrolou úředníků. Vyráběly se z něho svíčky, med sloužil jako sladidlo a na výrobu medoviny nebo se používal k impregnaci a konzervaci.

Úpadek tohoto způsobu chovu včel nastal až v 18. století.

Nyní nám tento způsob včelaření připomínají pouze názvy vesnic (Brtnice, Brťoví,...) nebo milovník medu - medvěd brtník.

Brť byla upravená nebo uměle vydlabaná dutina v živém stromu. Byla kolem 1 metru dlouhá. Nejvíce byly využívány kmeny rostoucích borovic, lip, smrků nebo dubů. Dlabané stromy zůstávaly zelené. Brtníci dlabali i dvě brtě nad sebou. Uměle byla osazena asi 1/3 brtí. Ostatní byly natírány vonným nátěrem, který byl tajemstvím hospodáře. Včely si je podle vůně samy našly.